Pája - všechno je jinak.

Na facebooku se nedávno objevila vzpomínka na klisnu Páju, její zdravotní potíže a jejich odstranění u nás na ranči.

Někdy v červenci 2018 se na mě obrátila majitelka klisny, které říkala Pája. Dotaz zněl, zdy bych uměl akupunkturou zastavit zánět v kopytě. Její klisna prý už skoro dva roky kulhá a jedná se prý podle veterinární i podkovářské diagnozy o zánět v kopytě. Klisna byla opakovaně rentgenována, opakovaně dostávala antibiotika a kortikosteroidy. Stav se prý vždy zlepšil maximálně na týden a pak opět začala kulhat. Klisna byla v klidovém režimu, tedy se na ní nejezdilo. Ustájená byla samostatně v ohradě s koňmi v dohledu, ale údajně se s ostatními koňmi nesnášela. Proto byla ustájena samostatně. Na pastvině se dala těžko odchytit.

Kobylka byla z Brna a tam jsem nemohl dojíždět provádět akupunkturu, tak jsem dohodl ustájení u nás na ranči.

V jejím chorobopise mám napsáno:

Dne 2. 8. 2018

Máme na ranči kobylku, která je jednak po operaci vazu na noze, pak si zarazila do střelky hřeb a od té doby kulhá. Rána je ale již zhojená. Veterináři se nemohou shodnout, na kterou nohu vlastně kulhá. Někdo říká na levou hrudní, jiný na pravou hrudní a další, že kulhá na zadek. MAJITELKA TO CHCE ŘEŠIT AKUPUNKTUROU A TAK JI DALA K NÁM DO STÁJÍ NA OMEZENOU DOBU. Nemohu dojíždět jednou týdně do Brna, odkud kobylka je.

U nás se ukázalo při úvodních pohybových zkouškách, že kulhá jednou na levou a jindy na pravou hrudní končetinu. Na zadek se nezdálo, že kulhá. Záleželo na tom, na kterou ruku byla vyslána a na jak velký obvod kruhu. Také jsem zjistil, že je zatuhlá v oblasti kohoutku a krku. Laterální ohnutí při prvním vyšetření doleva cca 40 stupňů a doprava cca 50 stupňů. Nechápu, proč to ale neodhalili fyzioterapeuti, kteří ji ošetřovali. V neděli jsem ji trochu gymnastikoval na jízdárně a dostala první akupunkturu. Dnes (pondělí) laterální ohnutí vpravo 70 stupňů a vlevo 55 stupňů. Tedy zlepšení. Kulhání už jen na levou hrudní na malém kruhu na vodítku.

V neděli také byla velmi citlivá na pravou záď. Méně na levou. Také na levou stranu krku. Tedy asi byla v minulosti mlácená levákem přes zadek a nebo to byl náruční kůň při cvičení v zápřahu. Po lehkém znecitlivování lanem se úplně srovnala a přestala se bát a ustupovat. Přestala se bát i praporku při doteku či třepotání kdekoli na těle a v jeho okolí. Provedl jsem znecitlivování na praporek a přechod přes praporek (překročení) a učil ji obrácení pohybu v kruhovce ve volnosti na postavení ramen jezdce.

Uvidíme, jak se zatuhlost v krku a v lopatce podílí na kulhání. Jejím problémem jsou i úzká kopyta, která podkovář ještě více zužoval a koně postavil na chodidlo. Totéž dělal strouháním veterinář, který kopyto zúžil na špalkové. Zánět v kopytě nejspíš neměla. Testováno i kopytními kleštěmi. Kopyta byla přerostlá a každé jinak dlouhé a široké. Nezbytné bylo kopyta přestrouhat. Rozpěrky byly položené na chodidlo a odebraný nosný okraj tak moc, že stála na chodidle. Bodejť by kopyta nebyla citlivá na došlap.

Tolik z mých prvních poznámek.

Po provedení korekce kopyt, po masáži a gymnastikování v kruhovce dostala první akupunkturu na oblast zad, krku a obou plecí. Po tomto ošetření přestala kulhat a zmizela i citlivost hřbetu. Podstatně se zvětšilo laterální ohnutí a uvolnění krku a hlavy. Druhý den přijela majitelka a byla velmi překvapená, jak se kůň zlepšil. Opatrně vzala Páju pod sedlo a po návratu konstatovala s údivem, že kůň nekulhá. Pája byla dána do ohrady se čtyřmi klisnami. Držela se zpočátku sice stranou, ale na zavolání přišla ke mně i majitelce stáje a nechala se ošetřit a odvést na terapii. Postupně se normálně zapojila do stáda.

Dohodli jsme s majitelkou, že s kobylkou budu pracovat na gymnastikování a že dostane kúru deseti akupunktur s periodou po týdnu a kopyta budeme udržovat v upraveném stavu. Byla u nás cca dva a půl měsíce až do úplné úpravy a obnovy hybnosti. Dnes je naprosto zdravá a bez obtíží.

Kulhání nebylo z kopyta, ale z obou plecí a lopatek. Původní diagnoza byla chybná. Také hrálo roli její postavení a odtržení od ostatních koní, čímž byl zatížen orgánový okruh ledvin a močového měchýře. To vedlo k zhoršení hybnosti kloubů a hlavně paravertebrálních svalů a zatuhnutí hřbetu a krku. Z toho důvodu nepomohla ani fyzioterapie a potíže se vracely. Psychosomatika je u koní velmi důležitá a většinou se na ni zapomíná. Nezbytný je celostní pohled a odstranění všech možných stresorů. Jedině tak lze rozklíčovat příčiny zdravotních komplikací a navrhnout terapeutická opatření. Nápad s ustájením u nás na ranči se osvědčil. Ušetřilo to čas, umožnilo více terapeutických zásahů najednou a ušetřilo i značné finanční prostředky.

Pa návratu do Brna ještě chodila k Zuzce Pokopové do Předkláštěři na pohybovou rehabilitaci a upenění strávných pohybových vzorců.

Pája doma v Brně

Přerostlé rozparky

Akupunktura v zátylku

Akupunktura v bederní oblasti

Přes psychosomatiku jsme uvolnili napětí bederního a krčního svalstva s následnou rehabilitací. Tím se změnily narušené pohybové vzorce a klisna přestala kulhat. Správným strouháním se změnil nášlap a to přispělo k dalšímu uvolnění hřbetu. Z toho plyne, že nesmíme nikdy zapomínat na stádové podmínky. Pro koně jsou nesmírně důležité.