Plísně a EAD diagnostika vlivu plísní na koně a lidi a kompenzace jejich dopadu na zdraví.

Při průjezdu českou krajinou vidíme na mnoha polích rozeseté balíky sena a nebo balíky složené do stohů. Toto seno je téměř ve sto procentech napadené plísněmi a přesto je určeno ke zkrmování dobytkem a koňmi. Příčinou zaplísnění je nejen technologie sklizně, ale i pozdější nakládání s balíky. Jednak je seno často baleno nedoschlé a balík je potom ponechán na louce, prý aby se “vydýchal”. Tam ale jak vlastní, tak vzlínavá vlhkost celý balík provlhčí. K tomu se přidá i rosa a nebo déšť. Nic pak již nebrání tomu , aby celý balík prorostl mycelii plísní. Někdy to je na balíku vidět, jindy ne, ale čichem to poznáme. Takový balík by dobytek a koně již dostat neměli. Ovšem opak je pravdou. Ustajovatelé nebývají ochotni sehnat lepší seno a koně jsou na plísně enormě citliví. Z toho pak vyplývá řada jejich dýchacích potíží a i dalších poruch imunity.

Často jsem  dotazován, co bych doporučil koním, kteří pokašlávají a nebo jsou dušní. Vždy odpovídám, že bez vyšetření koně a prohlídce jeho ustájení se poradit nic nedá. Minulý týden jsem byl opět u koně, který kašlal již měsíce. Nicméně prý měsíc kašlalo i celé stádo. Kůň byl na pastvině a majitelka mě informovala, že ve stáji kobylka ani sama nemůže být, protože tam hned začne kašlat a má náběh na astmatický záchvat. Stáj měla klasické boxy se slaměnou podestýlkou a přímo na ní bylo hozené seno. Prostým přičichnutím ke vzorku sena z podlahy boxu bylo jasné, že jak seno, tak sláma jsou plesnivé a dráždí dýchací cesty. Koně jsem vyšetřil a poslechový nález na plicích neměl, ale zato měl poslechový nález v horní části průdušnice. Kůň při vyšetření několikrát zakašlal a v nozdrách se objevilo trochu průhledného sekretu. S největší pravděpodobností se proto jednalo o alergii způsobenou plísněmi a prachem v seně a v podestýlce.

Provedl jsem proto celostní vyšetření EAD a z něj vyplynulo (obr.1.), že problém je v orgánových okruzích tlustého střeva, plic, krevního oběhu, ledvin a jater. Normálové hodnoty se pohybují mezi 50 až 60 % stupnice.

Obr.1.

Kromě dráhy oběhu jsou všechny orgánové dráhy ovlivnitelné plísněmi. Kůň je podkován na hrudních končetinách a to vysvětluje odchylky hodnot od normálu na dráze oběhu. Z naměřených hodnot se můžeme domnívat, že se jedná o poruchu imunity a kůň je alergický na plísně a prach. Podle naměřených hodnot jsem doporučil potravní doplňky ve formě bylinných extraktů a určitá homeopatika.

Chtěl jsem ale následně zjistit, jak zaplísněné seno zkrmované v této stáji ovlivní hodnoty u zdravého koně. Ve stájích však nebyl k dispozici žádný kůň, který by byl opravdu zdravý a mohl bych ho použít pro srovnání. Odebral jsem tedy vzorek sena a vzal ho do naší stáje, kde máme zdravé koně. Jako srovnávacího koně jsem vybral svého valacha Kima (Zan Parr Kingly Star), kterého dobře znám a který nemá žádné zdravotní potíže. Nejprve jsem provedl jeho proměření za účelem získání srovnávacích hodnot. Výsledek je na obr.2.

¨

Obr.2.

Prakticky všechny naměřené hodnoty u Kima byly v normálovém rozmezí. Měl pouze odchylku na dráze ledvin, která je v tomto případě nevýznamná. Další odchylka byla na dráze močového měchýře, ale v místě měření byl kůň nakopnut a tak odchylka byla vyvolána traumatem.

Po vložení vzorku sena do měřicího okruhu se hodnoty významně změnily. Vidíme to na na obr.3.

Obr.3.

Je patrné, že prakticky všechny orgánové okruhy se dramaticky posunuly do pásma zánětu a dráždění (hodnoty nad 60). Nezměněn zůstal jen orgán srdce, žlučníku a močového měchýře. Tyto orgány ale na plísně v praxi prakticky normálně nereagují.

Vím, že změna stájové organizace a krmení je většinou velmi obtížná a s majiteli stájí nebývá rozumná řeč, aby změnili zdroj a kvalitu krmení a sehnali lepší seno. Ostatně jak jsem napsal již výše, sehnat lepší seno často bývá problém. Vyzkoušel jsem tedy na Kimovi možnost, jak kompenzovat příjem nevhodné potravy pomocí bylinných extraktů.

Chci v tomto místě upozornit, že to nelze brát jako univerzální doporučení a recept. U každého koně je nezbytné postupovat individuálně. Tedy použité bylinné extrakty je třeba vybírat u každého jednotlivého koně zvlášť a s ohledem na konsekvence jednotlivých orgánových drah.

Z nabídky nejlepších bylinných extraktů na trhu pro tyto problémy jsem vybral možnost vyrovnání hodnot bylinnou kompozicí Respiran. Vybral jsem ji proto, že je určena na dýchací cesty. Na obr.4. vidíme, že tato kompozice upravila jen polovinu hodnot. To svědčí o tom, že pro řešeni konkrétního koně a jeho problémů se Respiran nehodí jako samostatný přípravek.

Obr.4.

Jako další bylinnou kompozici jsem vyzkoušel Hepaven, který obsahuje například ostropestřec a tak bychom mohli předpokládat, že bude mít drenážní účinky. Výsledek je na obr.5. Bohužel ani tato kompozice podávaná samostatně nemá dostatečně komplexní účinky u plísní. Podobně jako u Respiranu by jej bylo třeba doplnit dalšímu extrakty.

Obr.5.

Dalším orgánem ovlivňujícím imunitu jsou i ledviny a tak jsem jako další kompozici použil Urovit. Ten sice vykompenzoval odchylky na dráze močových cest, ale další hodnoty k normálu neposunul. Obr.6.

Obr.6.

Uvádím to zde proto, protože na trhu je řada přípravků, které mají ve svém názvu slovní spojení návodné k jejich použití, ale to ještě neznamená, že se přípravek hodí pro řešení zdravotních potíží obsažených v jejich názvu a nebo, že se hodí pro jejich symptomatické použití u konkrétního koně či člověka.

Za nejlepší bylinné kompozice pro tyto účely považuji výrobky firmy Herba Vitalis. Jsou vyráběny extrahováním celých živých rostlin. Živé rostliny neobsahují ani plísně, ani neprocházejí fermentací a tak je možné se na jejich účinky vždy spolehnout. Jako bonus navíc je v nich i informace o místě růstu rostliny.

Jsou mi známy protiplísňové účinky karbince evropského a smetanky a tak další měření na obr.7. bylo provedeno se vzorkem karbince evropského. Vidíme, že hodnoty se výrazně znormalizovaly.

Obr.7.

Posledním vzorek (obr.8.) byla smetanka.

Obr.8.

Výsledek je sice horší než u karbince, ale ukazuje, že i smetanka má významný protiplísňový efekt. Je ji možné nasadit v léčebných sestavách na minimalizaci vlivu plísní, ale karbinec by byl v tomto případě lepší. Ostatně je známo, že kolem zaplísněných stromů v sadech se přirozeně množí smetanky a působí jako přirozená bariéra proti plísním ze stromů. Tady máme důkaz, že podobný vliv má smetanka i u zvířat. Kombinace smetanky a karbince by byla vhodná na podávání u mého valacha Kima v případě jeho zaplísnění. Neznamená to ale, že by se automaticky hodila i pro koně jiného. Je vždy třeba provést EAD vyšetření.

V této práci jsem použil lihové extrakty jednotlivých bylin a nebo jejich kompozice. Extrakty se lépe dávkují než sušené byliny a u některých bylin je přesné dávkování nezbytné. Například karbinec evropský je účinný jen v syrovém stavu a nebo v extraktu z čerstvě utržené rostliny. V sušeném provedeni je téměř bez účinku. Podobné to je například u lichořeřišnice. Chci tímto říci, že aby byly byliny účinné, tak musí být podávány v určeném množství a provedení a je nezbytné je vybírat podle individuální potřeby. To znamená po odborném vyšetření. Účinky bylinné léčby jsou dány nejen obsahovými látkami, ale i informačním obsahem v rostlinách. V suchých a tedy mrtvých rostlinách se ztrácí významná část jejich léčebných účinků. To platí i o extraktech ze sušených rostlin.

Tato práce ukazuje, že nejvhodnější je chovat koně v podmínkách, které se blíží jeho přirozenému stylu života a že kůň plísně netoleruje. Když z různých důvodů nejdou koni upravit životní podmínky, tak existuje reálná možnost jak koně vylepšit cíleným užitím bylinných extraktů z celých živých rostlin, podávaných na základě celostního vyšetření EAD.

V článku máte příklad toho, jak se postupuje u celostního přístupu k léčbě některých onemocněnní a že se jedná skutečně o seleklivní hledání léčebného postupu a ten je pak opravdu účinný.